Alergie na mléko nebo intolerance laktózy? Klíčové rozdíly, příznaky a jak je poznat

Alergie na kravské mléko – imunitní reakce na mléčné bílkoviny

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je jednou z nejčastějších potravinových alergií, zejména u kojenců a malých dětí. Vzniká tehdy, když imunitní systém reaguje přehnaně na bílkoviny obsažené v mléce, nejčastěji na kasein, beta-laktoglobulin nebo alfa-laktalbumin. Tato imunitní reakce se nazývá také hypersenzitivita a je závažnějším problémem než intolerance laktózy.

Příznaky alergie na mléko:

Příznaky se mohou objevit několik minut až několik hodin po požití mléka. Patří mezi ně:

• kožní reakce: ekzém, vyrážka, kopřivka
• zažívací potíže: zvracení, průjem, bolesti břicha
• otoky rtů, jazyka, hrdla
• sípání, kašel, rýma
• v těžkých případech anafylaktický šok – život ohrožující stav

Tento typ alergie na kravské mléko se obvykle objevuje v prvním roce života. U většiny dětí vymizí do tří let věku, ale u některých může přetrvávat i v dospělosti. Pouze vyjímečně se objeví po 1.roce života.

Intolerance laktózy – enzymatická neschopnost trávit mléčný cukr

Na rozdíl od alergie, intolerance (nesnášenlivost) laktózy není imunitní porucha, ale trávicí problém. Tělo nedokáže efektivně štěpit laktózu, což je cukr přítomný v mléce a mléčných výrobcích, protože mu chybí nebo chybí dostatek enzymu laktáza. Tento enzym v těle běžně rozkládá laktózu na jednodušší cukry (glukózu a galaktózu), které může organismus snadno vstřebat. U lidí s intolerancí se laktóza v tenkém střevě nerozkládá a putuje do tlustého střeva, kde ji začnou fermentovat bakterie, to způsobuje typické potíže jako nadýmání, křeče či průjem.

Příznaky nesnášenlivosti laktózy:

Příznaky se objevují obvykle 30 minut až 2 hodiny po konzumaci mléčných produktů a zahrnují:

• nadýmání a plynatost
• křeče v břiše
• řídká stolice nebo průjem
• nevolnost
• pocit tíhy v žaludku

Intolerance na laktózu je častější u dospělých a její výskyt roste s věkem. Genetická predispozice je velmi silná – ve střední Evropě trpí intolerancí asi 15–20 % populace, zatímco v některých asijských nebo afrických zemích až 90 %.

Klíčové rozdíly mezi alergií na mléko a intolerancí laktózy

Jak poznat co vás trápí?

Rozlišení alergie od intolerance není vždy jednoduché. Zkuste si průběžně zapisovat váš jídelníček a pozorujte, jestli vaše trávicí a jiné potíže souvisí s konzumací mléčných výrobků. Pokud vidíte souvislost, vyzkoušejte diagnostický test z pohodlí domova. Samodiagnostika ale často bývá nepřesná, proto je vhodné výsledek i vaše potíže vždy konzultovat s lékařem (ideálně s alergologem nebo gastroenterologem), který má možnost provést podrobnější testování. 

Při podezření na alergii na mléko se nejčastěji provádí několik typů vyšetření. Prvním krokem bývají krevní testy, které zjišťují přítomnost IgE protilátek proti mléčným bílkovinám. Další metodou jsou kožní prick testy, při nichž se malé množství alergenu aplikuje na kůži a sleduje se reakce. Velmi užitečná bývá také tzv. eliminačně-expoziční metoda – tedy cílené vysazení mléčných výrobků ze stravy a jejich následné opětovné zavedení pod dohledem odborníka, aby bylo možné pozorovat případné reakce organismu. V případě intolerance laktózy se používají jiné diagnostické postupy. Nejběžnější je vodíkový dechový test, při němž pacient vypije nápoj s obsahem laktózy a následně se měří množství vodíku v dechu – zvýšené hodnoty naznačují, že laktóza není správně trávena. K dispozici jsou také genetické testy, které odhalí, zda má člověk vrozenou predispozici k této intoleranci. Další možností je laktózová zátěžová zkouška, při které se sleduje hladina glukózy v krvi po podání laktózy, kdy nízký vzestup značí poruchu jejího vstřebávání.

Jak se léčí alergie na mléko nebo intolerance laktózy?

Léčba alergie na mléko i intolerance laktózy spočívá především v úpravě jídelníčku a důsledném vyhýbání se problematickým složkám.

• U alergie na mléko je nutné zcela vyloučit všechny zdroje mléčných bílkovin, což zahrnuje nejen mléko a mléčné výrobky, ale i potraviny, které mohou obsahovat skryté stopy mléka (například některé uzeniny, pečivo nebo sladkosti). U dětí s alergií se často používají speciální hypoalergenní formule nebo mléka na bázi aminokyselin. Lékař může také předepsat léky na tlumení alergické reakce (antihistaminika, kortikosteroidy nebo adrenalin na léčbu případného anafylaktického šoku).
• U nesnášenlivosti laktózy závisí léčba na individuální míře tolerance – někteří lidé snesou malé množství laktózy bez příznaků, jiní ji musí zcela vyloučit. Pomoci může užívání enzymu laktázy ve formě doplňků stravy před jídlem. Důležitou součástí obou režimů je náhrada živin, zejména vápníku, vitamínu D a bílkovin, aby nedocházelo k jejich dlouhodobému nedostatku. Vhodné je konzultovat stravovací plán s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Tip: Při výběru doplňků stravy nebo léčiv vždy čtěte složení, protože některé tablety, kapsle nebo prášky mohou obsahovat laktózu nebo mléčné bílkoviny jako pomocné látky.

Projevy alergie a intolerance na mléko u kojenců: Jak poznat problém

U nejmenších dětí se nejčastěji setkáváme s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM), která se může projevit už v prvních týdnech života, především u dětí krmených umělou výživou na bázi kravského mléka. Mezi typické příznaky patří častý a intenzivní pláč, bolesti bříška (koliky), průjem (někdy i s příměsí hlenu nebo krve) a kožní problémy, například ekzém, suchá či podrážděná kůže. U některých miminek se může objevit i neprospívání nebo dokonce ztráta hmotnosti. Naopak laktózová intolerance u novorozenců je velmi vzácná. Nejčastěji jde o přechodný stav například po virové infekci trávicího traktu, kdy dojde ke snížení aktivity enzymu laktázy. Skutečná vrozená laktózová intolerance je velmi vzácná genetická porucha, která se projevuje hned po narození, kdy dítě netoleruje mateřské ani umělé mléko obsahující laktózu.

Jak se řeší tyto potíže u dětí?

Při potvrzené alergii na bílkovinu kravského mléka se u nekojených dětí doporučuje přejít na speciální hypoalergenní mléka nebo formule na bázi volných aminokyselin, které nevyvolávají imunitní reakci. V případě dočasné intolerance laktózy může pomoci přechod na bezlaktózovou kojeneckou výživu. U kojených dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka se často doporučuje, aby matka vyloučila mléčné výrobky ze svého jídelníčku, protože alergeny mohou přecházet do mateřského mléka.

Vždy je důležité řešit tyto potíže ve spolupráci s pediatrem nebo dětským alergologem, aby byla zajištěna správná výživa a zdravý vývoj dítěte. Bez konzultace s lékařem není vhodné nasadit dítěti bezlaktózovou výživu.

Co jíst, když nesnášíte mléko a mléčné výrobky?

Pokud vám nebo vašemu dítěti mléko způsobuje potíže, rozhodně to neznamená, že se musíte vzdát pestré a nutričně vyvážené stravy. V dnešní době je k dispozici celá řada kvalitních alternativ a náhrada mléčných výrobků nemusí být vůbec žádný problém. Místo kravského mléka můžete sáhnout po rostlinných nápojích, jako je mandlové, sójové, ovesné, kokosové nebo rýžové mléko. Tyto nápoje jsou běžně k dostání i ve variantách obohacených o vápník a vitamín D. K dispozici jsou i alternativy jogurtů a smetan, například na kokosové, sójové nebo mandlové bázi, stejně jako veganské sýry vyráběné z kešu, sóji či dalších rostlinných surovin. Tradiční máslo pak můžete nahradit rostlinnými margaríny nebo kokosovým olejem. Pokud trpíte alergií na mléko, je velmi důležité číst složení všech potravin, protože mléčné bílkoviny se často skrývají i tam, kde byste je nečekali (v některých pečivech, uzeninách, sušenkách nebo polotovarech).

Na co si dát pozor ve stravě bez mléka?

Při dlouhodobém vyloučení mléčných výrobků z jídelníčku je třeba myslet na pestrost jídelníčku a dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. Tyto živiny můžete doplnit z přírodních zdrojů, jako jsou listová zelenina, tofu, sardinky, mandle, případně z obohacených potravin nebo doplňků stravy.