Atopický ekzém bez zoufalství: nejčastější chyby v léčbě a jak o kůži pečovat šetrně

Co to je atopický ekzém (atopická dermatitida) a co se děje v kůži

Atopický ekzém je chronické neinfekční zánětlivé onemocnění kůže, u kterého hraje klíčovou roli oslabená kožní bariéra a přehnaně reaktivní imunitní odpověď v kůži. Zjednodušeně řečeno má kůže fungovat jako „ochranná zeď“ a bránit úniku vody ven a zároveň nepouštět dovnitř dráždivé látky z okolí. Atopický ekzém se nejčastěji objevuje už v kojeneckém a dětském věku a patří mezi typická onemocnění raného dětství, v rozvinutých zemích jeho výskyt dlouhodobě roste. V České republice se projeví přibližně u 16 % dětí během prvního roku života, u dětí ve věku 3–15 let asi u 12 % a u dospívajících a dospělých od 16 let zhruba u 3 % populace. Jen výjimečně se první příznaky mohou rozvinout až v dospělosti. U atopiků je kožní bariéra křehčí, takže kůže:

• rychleji ztrácí vodu (kůže je suchá, napjatá, šupinatí),
• snáz se podráždí běžnými vlivy (např. mýdlo, pot, tření, teplo, parfemace),
• propouští více alergenů a dráždivých látek, které spouštějí nebo udržují zánět.

Zánět pak zvyšuje citlivost nervových zakončení v kůži a vzniká typické svědění. Škrábání sice krátce uleví, ale zároveň kůži mechanicky poškozuje, prohlubuje zánět a zhoršuje bariérovou funkci. Tím se rozjíždí známý začarovaný kruh: suchost → svědění → škrábání → zánět → ještě větší suchost a svědění.

Příčiny atopického ekzému

Příčiny atopického ekzému jsou mnohofaktorové – nejde o jednu konkrétní „chybu“, ale o kombinaci vrozené náchylnosti a vlivů prostředí. Základním problémem bývá oslabená kožní bariéra (kůže hůř udrží vodu a snáz propouští dráždivé látky a alergeny), na kterou navazuje přehnaně reaktivní imunitní odpověď v kůži. Významnou roli hraje genetika a tzv. atopická dispozice (častější výskyt ekzému, astmatu nebo alergické rýmy v rodině). Průběh pak výrazně ovlivňují spouštěče z běžného života jako je suchý vzduch, teplo a pocení, tření, stres, infekce, nevhodná kosmetika a časté mytí, případně některé alergeny; u části pacientů se mohou uplatnit i potraviny, typicky spíše u malých dětí a vždy individuálně.

Typické příznaky atopického ekzému

• Svědění (často nejvýraznější příznak, zhoršuje se večer a v noci)
• Suchá, drsná kůže, šupinatění, pocit pnutí
• Zarudnutí a zánětlivá ložiska, někdy s pálením
• Prasklinky a ragády, zejména na rukou, v ohybech, kolem úst
• Mokvání a tvorba krust při výrazném vzplanutí 
• Zhrubění kůže a zvýraznění kožní kresby při dlouhodobém dráždění a škrábání
• Kolísání průběhu: období klidu se střídají se vzplanutími

Rozdíly mezi atopickým ekzémem u dětí a dospělých:

• Věk a průběh: U dětí často začíná v prvních měsících až letech života a může se v průběhu let zmírňovat; u dospělých častěji přetrvává chronicky, případně se vrací ve vlnách, a vzácně může začít až v dospělosti.
• Typická lokalizace: U kojenců bývají časté projevy na tvářích a na trupu, u větších dětí typicky v ohybech (loketní a podkolenní jamky, zápěstí, krk). U dospělých se často přidávají ruce, víčka/obličej, krk a horní část trupu; ložiska mohou být více „mapovitá“ a odolnější.
• Vzhled kůže: U dospělých bývá častější zhrubění kůže a zvýraznění kožní kresby (lichenifikace) z dlouhodobého svědění a škrábání, u dětí častěji dominuje akutnější zarudnutí a mokvání při vzplanutí.
• Spouštěče: U dětí se častěji řeší souvislost s potravinami (ne automaticky, ale u části dětí může hrát roli), zatímco u dospělých častěji dominují dráždivé vlivy (práce s vodou a chemií, časté mytí rukou, stres, klimatizace/suchý vzduch).

Proč se atopický ekzém tak často vrací

Atopický ekzém se vrací hlavně proto, že i když ložiska na pohled zmizí, kožní bariéra bývá dál oslabená a kůže zůstává připravená reagovat přehnaně. K návratu potíží přispívá několik typických mechanismů:

• Bariéra se obnovuje pomalu a bez pravidelného promazávání spolu s šetrnou hygienou se kůže snadno znovu vysuší a začne svědit.
• V kůži může přetrvávat nízký stupeň zánětu i v době, kdy vypadá relativně klidně, a pak stačí malý spouštěč a ekzém se rozjede.
• Spouštěče jsou běžné a opakují se: teplo, pot, stres, tření, časté mytí, horká voda, parfemace, nevhodné prací prostředky nebo suchý vzduch v topné sezóně.
• Škrábání udržuje problém, i „nevědomé“ škrábání ve spánku zhoršuje bariéru a prodlužuje vzplanutí.
• Mikroorganismy mohou zánět zhoršovat: podrážděná kůže je náchylnější k přemnožení mikrobů a k infekčním komplikacím, které průběh zhorší a prodlouží.
• Nesprávně nastavená léčba vzplanutí: když se zánět neléčí včas a dostatečně, ekzém se často vrací rychleji.

Nejčastější chyby v léčbě atopického ekzému 

1) „Když to není vidět, není co řešit“ (vynechávání promazávání v klidu)

U atopiků je kožní bariéra oslabená i tehdy, když kůže vypadá relativně dobře. V „klidu“ často přetrvává zvýšená ztráta vody a mikrozánět, a když vynecháte emoliencia, kůže se rychleji vysuší, začne pnout a svědit. To je přesně moment, kdy se snadno rozjede nové vzplanutí. Ekzém se vrací typicky po víkendu, dovolené, nemoci nebo stresu (kdy rutina vypadne a zapomenete kůži promazat). Největší efekt má promazání do 3 minut po koupeli/sprše („zamknutí“ vlhkosti v kůži).

Řešení:

• Promazávat denně celé tělo, nejen ložiska. U velmi suché kůže klidně 2× denně.
• Držet se jednoduchého pravidla: používání vhodného krému je základ každodenní péče
• Volit texturu podle stavu kůže a roční doby. Mast se hodí pro výrazně suchou kůži v zimě, zejména na ruce a prasklinky, balzám/hutný krém je vhodný na běžnou suchost na většinu těla a lehčí krém/mléko hlavně v létě.

Tip: Dejte krém na viditelné místo a dostupné místo (koupelna/noční stolek), kde na něj uvidíte a nezapomenete se namazat.

2) Horká voda a pořádné umytí (přesušení a rozhození bariéry)

Horká voda a agresivní mycí prostředky odstraňují kožní lipidy, které bariéru drží pohromadě. Krátkodobá úleva od svědění je vykoupená tím, že se kůže po umytí víc vysuší, víc pálí a zánět se snáz udržuje. Ekzém se často zhoršuje v zimě/topné sezóně (kombinace horké vody + suchý vzduch)

Řešení:

• Sprcha vlažná, krátká (obvykle 5–10 minut).
• Místo mýdla používat jemný mycí přípravek nebo mycí olej bez parfemace.
• Nemýt celé tělo, ale často stačí aplikovat mycí přípravek jen na místa, kde je to potřeba (podpaží, třísla, chodidla) a zbytek těla jen opláchnout vlažnou vodou.
• Po umytí netřít, jen jemně osušit přikládáním ručníku.
• Hned poté promazat (opět pravidlo do 3 minut).

Tip: Vynechejte dlouhé koupele v pěně i koupelové soli s parfemací, ty atopický ekzém často zhoršují.

3) Parfemace a přírodní produkty jako spouštěč

Atopická kůže je propustnější a citlivější. Parfemace, esenciální oleje a některé rostlinné extrakty mohou působit dráždivě a nebo časem vyvolat i kontaktní alergii. „Přírodní“ tedy neznamená automaticky „šetrné“. 

Co bývá nejčastější spouštěč:

• parfemované krémy, tělová mléka, sprchové gely
• esenciální oleje (tea tree, levandule, citrusy apod.)
• peelingy, kyseliny, alkoholové tonery (hlavně na obličej)

Řešení:

• Vybírat neparfemované produkty pro atopiky/senzitivní kůži.
• Držet se zásady: čím kratší a jednodušší složení, tím menší riziko.
• Nový produkt zavádět postupně: test na malé ploše několik dní (např. vnitřní strana předloktí).

4) Nepravidelná nebo příliš opatrná léčba vzplanutí (zánět se nedoléčí)

Krémy s obsahem emoliencií obnovují kožní bariéru, ale neumí vyléčit probíhající zánět. Pokud se vzplanutí neléčí včas a dostatečně, zánět se rozšíří hlouběji a návraty bývají častější. Ložisko ekzému se sice dočasně zlepší, ale pořád svědí a vrací se na stejném místě a opakuje se cyklus pár dní léčba → úleva → vysazení → návrat. Ekzém se pak táhne týdny místo dnů.

Řešení:

• Reagovat brzy: první dny vzplanutí jsou klíčové.
• Protizánětlivou lokální léčbu používat podle plánu lékaře (místo, síla, frekvence, délka).
• Neřídit se jen pohledem: cílem je, aby kůže byla klidná i pocitově (méně svědí, nepálí, není přecitlivělá).
• Po zklidnění nepřestat s rutinou: pokračovat v udržovací péči (emoliencia + šetrná hygiena), aby se bariéra stihla obnovit.

Tip: U dětí, ekzému obličeje, očních víček a genitální oblasti je vždy důležité individuální vedení dermatologem.

5) Strach z kortikosteroidů (a následné přetrpění zánětu)

Neléčený zánět kůži poškozuje, zvyšuje svědění, zhoršuje spánek a zvyšuje riziko infekce. Strach často vede k tomu, že se léčba používá málo a krátce, takže nezabere a obavy se tím paradoxně posilují. Při dodržení všech lékařských doporučení se není třeba kortikosteroidů obávat.

Řešení:

• Nepoužívat kortikosteroidy místo krému na promazávání, ale od lékaře si vyžádejte jasný a jednoduchý plán:
  • kam přesně mazat
  • jak často
  • jak dlouho
  • čím promazávat mezi tím
  • kdy přijít na kontrolu

6) Škrábání jako úlevová strategie

Svědění je hlavní nepříjemný příznak ekzému. Škrábání sice na chvíli uleví, ale mechanicky poškodí bariéru, zvýší zánět a otevře cestu infekci. U dětí i dospělých často probíhá škrábání nevědomě (večer, v noci, při stresu) a na kůži se objevují drobné ranky, stroupky a zhrubění kůže.

Řešení:

• Chlad: krátký chladný obklad přes látku (ne led přímo).
• Krátké nehty, u dětí případně bavlněné rukavičky na noc.
• Večer důsledně promazat a držet ložiska pod kontrolou dle léčebného plánu.
• Upravit prostředí: chladnější ložnice, prodyšné pyžamo, nepřetápět.
• Místo škrábání zkusit „náhradní“ pohyb: jemný tlak dlaní, poklepání přes látku.

Jak pečovat o atopickou kůži každý den

Ráno

• Pokud není potřeba, nemýt celé tělo mýdlem; často stačí voda + jemný syndet jen na „potřebné“ partie.
• Natřít krémem celé tělo (krém neparfemovaný, typ dle suchosti).
• Oblečení: ideálně bavlna, bez hrubých švů; vrstvit, aby se kůže nepřehřívala.

Během dne

• Po zpocení (sport, horko) co nejdřív opláchnout vlažnou vodou, jemně osušit a promazat.
• Na ruce: po každém mytí krém, při práci s vodou/chemikáliemi ochranné rukavice (a pod ně klidně bavlněné).

Večer

• Krátká vlažná sprcha nebo koupel, jemný mycí přípravek.
• Do 3 minut po osušení promazat.
• Pokud jsou ložiska aktivní, postupovat podle léčebného plánu (protizánětlivá léčba + emoliencia).

Jak poznat infekci u atopického ekzému (varovné signály)

Atopická kůže má oslabenou bariéru, takže se do ní snáz dostanou bakterie i viry. Navíc se ekzém často škrábe, vznikají mikrotrhlinky a zánět se pak může snadno zkomplikovat infekcí. Problém je, že infekce někdy vypadá jako „normální vzplanutí“, které probíhá více prudce, bolestivěji a hůř reaguje na běžnou rutinu.

Při těchto signálech je lepší nečekat a řešit to s lékařem:

• Rychlé zhoršení během hodin až 1–2 dnů.
• Výrazná bolest, pálení nebo citlivost na dotek.
• Ložisko je teplé/horké a zarudnutí se šíří do okolí.
• Žluté („medové“) krusty, hnisání, mokvání, puchýřky.
• Zápach z ložiska, obvazu nebo oblečení.
• Horečka, zimnice, celková schvácenost nebo únava.
• U dětí: náhlé výrazné noční zhoršení a neutišitelné svědění, zhoršený spánek.
• Stav se nelepší ani při správné rutině a léčebném plánu, nebo se rychle vrací.

Atopický ekzém se často nedá vypnout navždy, ale dá se výrazně zklidnit tím, že budete dlouhodobě chránit kožní bariéru a včas zachytíte vzplanutí. Pokud si odnesete jen tři věci, ať je to: promazávat pravidelně i v klidové fázi, vlažnou vodou spolu s produkty určenými na atopickou kůži a nečekat s léčbou, když se zánět rozjíždí. A kdykoli se objeví známky infekce (bolest, horkost, žluté krusty, horečka nebo rychlé zhoršení), je lepší situaci řešit dřív než později, protože cílem je zkrátit průběh a předejít komplikacím.

FAQ – nejčastější otázky k atopickému ekzému

❓Jak často promazávat atopickou kůži?
Ideálně každý den i v období klidu, u velmi suché kůže klidně 2× denně. Největší efekt má promazání do 3 minut po sprše nebo koupeli.

❓Je lepší mast, krém, balzám nebo mléko?
Záleží na suchosti a roční době: mast je vhodná při výrazné suchosti a v zimě (např. ruce, prasklinky), hutnější krém/balzám na běžnou suchost, lehčí krém nebo mléko spíš v létě a na větší plochy.

❓Musím se při atopickém ekzému mýt každý den pořádně mýdlem?
Ne. Často stačí vlažná voda a jemný neparfemovaný mycí přípravek jen na místa, kde je to potřeba (podpaží, třísla, chodidla). Horká voda a agresivní mytí kůži zbytečně vysušují.

❓Co nejčastěji ekzém zhoršuje?
Typicky horká voda, časté mytí, parfemace a esenciální oleje, pot a přehřívání, tření, stres, suchý vzduch v topné sezóně a nepravidelné promazávání.

❓Kdy začít řešit vzplanutí a kdy nestačí jen promazávání?
Když se objeví nové zarudlé svědivé ložisko, kůže pálí nebo se stav rychle zhoršuje, je lepší reagovat hned podle léčebného plánu od lékaře. Emoliencia obnovují bariéru, ale samotný zánět často „neutlumí“.

❓Jsou lokální kortikosteroidy bezpečné?
Při správném použití podle doporučení lékaře (kam, jak často a jak dlouho) se jich není třeba bát. Větší problém bývá neléčený nebo nedoléčený zánět, který kůži dlouhodobě poškozuje.

❓Kdy myslet na infekci a kontaktovat lékaře?
Když dojde k rychlému zhoršení, výrazné bolesti, ložisko je horké, objeví se žluté krusty/hnisání/mokvání, zápach, horečka nebo celková schvácenost, případně u dětí náhlé výrazné noční zhoršení.