Proč Gen Z trpí na úzkosti a vyhoření více než kdykoliv předtím?

Vliv digitálního prostředí a sociálních sítí

Jedním z klíčových faktorů, který se výrazně podílí na psychické zátěži Generace Z, je neustálý přístup k médiím a internetu. Tito mladí lidé jsou první generací, která doslova vyrůstala online, a to s chytrými telefony v ruce, obklopeni sociálními sítěmi a permanentním přísunem informací klidně i 24/7. Ačkoliv technologie přinášejí mnoho výhod, jako je snadný přístup ke vzdělání, propojení s ostatními či flexibilita práce a studia, mají také výrazné negativní dopady na duševní zdraví.

• FOMO (Fear of Missing Out): Jedním z nejčastěji zmiňovaných fenoménů je tzv. FOMO (Fear of Missing Out) – strach, že o něco přijdeme. Dennodenní sledování „dokonalých“ momentů ze života ostatních na Instagramu, TikToku nebo YouTube vytváří falešnou realitu, která může vyvolat pocity nedostatečnosti, selhání nebo nízké sebevědomí. Mladí lidé se často porovnávají s vyretušovanými obrázky úspěchu, krásy a štěstí, což podporuje rozvoj úzkostí, depresí i poruch příjmu potravy.
• Online šikana a anonymita: S rostoucí online přítomností bohužel roste i výskyt kyberšikany. Díky anonymitě internetu se zvyšuje riziko slovního útoku, ponižování či výhrůžek, které mohou oběti velmi těžce nést. Na rozdíl od tradiční šikany ve škole je ta digitální neustále přítomná a proniká i do bezpečného prostředí domova. Oběti často mlčí a bojí se svěřit, což situaci dále zhoršuje.
• Ztráta hlubokých mezilidských vztahů: Sociální sítě sice umožňují být „neustále v kontaktu“, ale zároveň dochází k oslabení reálné mezilidské interakce. Komunikace prostřednictvím textových zpráv nebo reakcí na příspěvky nenahrazuje opravdový lidský kontakt, empatii, dotek ani sdílené zážitky. To může vést k pocitu izolace, osamělosti a neschopnosti navazovat hlubší vztahy v reálném světě.
• Přetížení informacemi a ztráta koncentrace: Digitální prostředí je rovněž spojeno s přetížením informacemi. Generace Z je pod neustálým tlakem sledovat novinky, reagovat na zprávy, udržovat si „přehled“ a být dostupná téměř kdykoli. Tento digitální multitasking přispívá k narušení koncentrace, únavě a snižuje schopnost hlubokého myšlení. Neustálé přepínání pozornosti a závislost na upozorněních přispívají ke stresu i zhoršení paměti.
• Poruchy spánku způsobené technologií: Neméně důležitým faktorem je také narušení spánku vlivem modrého světla z obrazovek. Mnozí mladí lidé používají telefon až do pozdních nočních hodin, což snižuje produkci melatoninu, hormonu spánku. Nedostatečný nebo přerušovaný spánek je přitom zásadním rizikovým faktorem pro rozvoj úzkostných a depresivních poruch.

Vysoké nároky a tlak na výkon

Mladá generace vyrůstá v prostředí, kde je důraz na výkon, úspěch a sebeprezentaci extrémní. Na rozdíl od předchozích generací se Gen Z potýká s mnoha výzvami, které mohou způsobovat dlouhodobý stres, který si vybírá svou daň na duševním zdraví mladé generace:

• Nejistota ohledně budoucnosti: Gen Z vstupuje do dospělosti v době klimatických krizí, války na Ukrajině, krize bydlení, rostoucích životních nákladů a ekonomické nestability. Tyto globální a společenské hrozby snižují pocit bezpečí a kontroly nad vlastním životem.
• Tlak na akademický i profesní úspěch: Již od raného věku jsou mladí lidé vedeni k výkonu. Studium, brigády, stáže, jazykové kurzy a mimoškolní aktivity se často skládají do náročného harmonogramu, který nenechává prostor pro odpočinek. Mnozí pociťují potřebu „uspět“ rychle a efektivně, což vede ke stálému vnitřnímu tlaku.
• Vysoké nároky ze strany společnosti i sebe sama: Mladí lidé čelí tlaku nejen zvenčí, ale i zevnitř. Perfekcionismus, potřeba neustále se zlepšovat a dosahovat, může vést k psychickému vyčerpání. Nedostatek uznání či neúspěch se pak vnímají jako osobní selhání.

Slabší psychická odolnost a chybějící strategie zvládání stresu

Jedním z méně viditelných, ale o to zásadnějších faktorů, který přispívá k psychické zranitelnosti Generace Z, je nízká úroveň psychické odolnosti a absence efektivních strategií pro zvládání stresu (tzv. copingových mechanismů). Mladí lidé často nemají dostatečné nástroje, jak čelit tlaku, frustraci a selhání, což vede k přetížení a pocitu bezmoci.

• Přehnaná ochrana ze strany rodičů: Mnozí mladí vyrůstali v prostředí „helikoptérového rodičovství“, kde byli chráněni před každým problémem. Děti tak neměly možnost zažít drobná selhání, zklamání nebo konflikt, což jsou běžné a důležité zkušenosti pro budování vnitřní odolnosti. Když se později v životě objeví stres nebo nepřízeň osudu, postrádají trénink a potřebnou vnitřní výbavu.
• Nízká schopnost pracovat s emocemi: Ve školách se běžně vyučují fakta, ale emocionální gramotnost (schopnost rozpoznat, pojmenovat a zvládat vlastní emoce) zůstává opomíjená. Mnozí mladí pak nevědí, jak si poradit se stresem, úzkostí, smutkem či vztekem, a potlačují je nebo ignorují. To může vést k jejich kumulaci a v krajním případě i k psychickému zhroucení.
• Rychlé řešení místo trpělivosti: Generace Z žije ve světě okamžitého uspokojení – jídlo, informace, zábava, vše je dostupné na pár kliknutí. To ale snižuje schopnost snášet zpoždění, nepohodlí nebo nejistotu. Stres a neúspěch pak působí mnohem hrozivěji, než jak by tomu bylo u člověka zvyklého čekat, plánovat a vyrovnávat se s překážkami.

Pandemie COVID-19 jako urychlovač

Pandemie COVID-19 zásadně zasáhla duševní zdraví všech věkových skupin, avšak na Generaci Z dopadla obzvlášť silně. Tato generace čelila pandemii v citlivém období dospívání a rané dospělosti – tedy v čase, kdy jsou pro utváření identity, sebedůvěry a životních dovedností klíčové sociální interakce, kvalitní vzdělávání a první profesní zkušenosti. Lockdowny, distanční výuka a omezený kontakt s okolím však tyto procesy významně narušily a zanechaly psychické následky, které mnozí mladí lidé pociťují dodnes. Výsledkem může být zvýšený výskyt depresí a úzkostí, narušení denního režimu a závislost na obrazovkách.

Syndrom vyhoření už v mladém věku

Syndrom vyhoření si dnes už dávno nespojujeme pouze s vysoce postavenými manažery nebo lidmi ve středním věku. Čím dál častěji se objevuje také u mladých lidí a u Generace Z je jeho výskyt alarmující. Mnozí studenti nebo mladí profesionálové zažívají vyčerpání, které odpovídá klasickým příznakům burnout syndromu, a to již ve věku kolem 20 let. Vyhoření se tak u mladých lidí stává tichým, ale závažným problémem. Jeho důsledky se neprojevují jen psychickou únavou, ale mohou vést i k somatickým obtížím – poruchám spánku, bolestem hlavy, žaludečním problémům nebo oslabení imunity. Včasná prevence a budování zdravých návyků jsou klíčem k tomu, aby se vyhoření nestalo novým normálem dospívající generace.

Příznaky syndromu vyhoření

• Emoční vyčerpání: Neustálý tlak na výkon, digitální zahlcení, multitasking a nedostatek skutečného odpočinku vedou k trvalé únavě a neschopnosti regenerovat. Mladí lidé se často cítí „prázdní“, bez motivace a bez chuti do běžných denních činností.
• Cynismus a ztráta smyslu: Studium nebo práce, které dříve dávaly smysl, se najednou jeví jako zbytečné nebo frustrující. Tento postoj může být obranným mechanismem, kterým si mladí chrání vlastní psychiku před dalším vyčerpáním.
• Pocity neefektivity a selhání: I přes maximální snahu mají pocit, že jejich úsilí nevede k výsledkům. Vysoká očekávání (vlastní i vnější) v kombinaci s přísným sebehodnocením vedou ke ztrátě sebedůvěry a pocitu vlastní nedostatečnosti.

Jak pečovat o duševní zdraví?

Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak předcházet zhoršování psychického zdraví mladé generace. Zásadní roli zde hraje prevence, budování zdravých návyků a včasná podpora. O duševní pohodu je třeba pečovat podobně jako o tělesné zdraví: pravidelně, dlouhodobě a komplexně.

Budování rutiny a zdravého životního stylu

Základní tělesné potřeby mají přímý vliv na naši psychickou rovnováhu. Mladí lidé často podceňují význam odpočinku, výživy a pohybu, přestože právě tyto faktory tvoří základ psychické odolnosti:

• Dostatek spánku: 7–9 hodin kvalitního spánku denně podporuje regeneraci nervového systému, zlepšuje koncentraci a snižuje hladinu stresu.
• Vyvážená strava: Jídelníček bohatý na omega-3 mastné kyseliny, vitamíny skupiny B, hořčík nebo tryptofan pozitivně ovlivňuje činnost mozku a tvorbu hormonů dobré nálady (např. serotoninu).
• Pravidelný pohyb: Každodenní fyzická aktivita (ideálně na čerstvém vzduchu) pomáhá uvolňovat napětí, podporuje duševní rovnováhu a zvyšuje hladinu endorfinů.

Psychická hygiena a práce s emocemi

Stejně jako si čistíme zuby, bychom měli každý den věnovat chvíli péči o vlastní psychiku. Prevence psychického přetížení zahrnuje vědomou práci s vnitřním prožíváním:

• Omezení digitálního přetížení: Redukce času stráveného na sociálních sítích pomáhá snížit stres z neustálého srovnávání a informačního zahlcení.
• Emoční uvědomování: Vedení deníku, pojmenovávání emocí a reflexe pomáhá lépe porozumět vlastním potřebám a zmírňuje vnitřní chaos.
• Mindfulness a relaxační techniky: Meditace, dechová cvičení nebo techniky všímavosti pomáhají udržet přítomnost, zklidnit mysl a snížit úzkostné stavy.

Nebát se požádat o odbornou pomoc

Vyhledání psychologa nebo terapeuta není známkou slabosti, ale naopak odvahou a zodpovědným krokem. Když mladý člověk dlouhodobě pociťuje únavu, úzkost, ztrátu motivace nebo zhoršenou kvalitu života, měla by být odborná pomoc přirozenou součástí péče o sebe. Psychoterapie nabízí bezpečný prostor pro vyjádření emocí, hledání souvislostí a budování zdravějších strategií zvládání. Preventivní konzultace s psychologem proto může pomoci předejít rozvoji vážnějších potíží. Důležité je také destigmatizovat duševní problémy a mluvit o nich otevřeně nejen ve škole, ale i v rodině a mezi vrstevníky.

Podpůrné prostředky a doplňky stravy

V náročnějším období (například během zkouškového období, při dlouhodobém stresu nebo zvýšené psychické zátěži) mohou pomoci i přírodní látky, které podporují psychickou rovnováhu:

• Hořčík (magnézium): Zmírňuje napětí, podporuje relaxaci a pomáhá při poruchách spánku.
• L-theanin a extrakt z meduňky: Mají uklidňující účinky a mohou pomoci při nervozitě či přetížení.
• Vitamíny B-komplexu: Podporují funkci nervové soustavy, zlepšují soustředění a odolnost vůči stresu.
• Ashwagandha: Adaptogenní bylina, která pomáhá tělu lépe zvládat stres a obnovovat rovnováhu.

Před užíváním jakýchkoliv doplňků stravy je vždy vhodné konzultovat jejich vhodnost s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem, především u mladistvých.